Povím Vám příběh, který se stal. Nikoliv však před dávnými lety ale před pár dny. Řízením osudu se stalo, že jsem skončila v Motolské nemocnici. Stres a vypětí z hackerského útoku na náš web, který jsme s Radkem budovali několik let, mě zasáhl více, než jsem si myslela. Spustilo se u mě masivní krvácení. Ztratila jsem více než 1 litr krve během pár minut a už mě vezla rychlá na pohotovost. Saniťák, když viděl tu spoušť v koupelně povídá: “Připravte se na to, že po příjezdu nemocnice budeme zřejmě muset udělat potrat. Začínám 5. měsíc těhotenství a byl to pro mě šok. Neustále jsem měla v hlavě “Věřím ti, vím, že to nedopustíš!”. V jednu ráno bylo jasno. Malá je v pořádku! Potrat není nutný! Vy ale musíte ihned dostat kapačky a pak transfúze. Dobře tedy! Vědomě jsem přijala krev, jako nový začátek. Ležím na pokoji a zbytek noci do mě rvou jednu kapačku za druhou. Přístup personálu? Děs! Sestřičky naštvané, že okolo mě celou noc skáčou. Jsou nepříjemné! Popravdě, být nevědomá, asi bych to nepřežila.

Já ale vše přijala, protože jsem byla Bohu vděčná, že mi zachrání život. Stav našeho zdravotnictví je, mírně řečeno, žalostný. Jako podnikatel platím nehorázné sumy za pojištění a byla jsem v šoku, že v nemocnici byl dva dny nehorázně zaneřáděný záchod. Žádaly jsme několikrát o jeho úklid. Sestřička se na mě obořila, že si snad nemyslím, že to bude uklízet sama. Bože, samozřejmě, že jsem si to nemyslela. Ale ležíte na pokoji po několika transfúzích a bojíte se pomalu zvednout. Chodíte na záchod na chodbu, protože wc na pokoji je nepoužitelné. OK. Říkám si, má to tak být.

Ale popravdě, další den mi zůstal rozum stát nad jídlem, které mi přinesli. Jsem vegan, takže poprosím o jídlo bez masa. Nikdo se zřejmě v nemocnicích nezajímá o to, co pacienti jedí. První den jsem dostala slazený puding plný chemikálií a konzervantů. Jako “těhulka” k pití konvici černého čaje a toto chutné menu měla završit odporná hrachová kaše. Popíši vám jen pro názornost, proč je takováto strava naprosto nevhodná. Černý čaj zadržuje vodu v těle. Navíc má podobné účinky jako káva.  Každý ví, že těhotné ženy otékají. Toto je naprosto nevyhovující. Puding plný chemikálií tělu ani miminku ničím neprospívá, právě naopak. Na hrachové kaši byla tuna rozpuštěného margarínu, což je další naprosto nevyhovující prvek české kuchyně a o tom ostatním ani nemluvím. Takže jsem snědla pouze jablko. Po transfúzích a operacích by tedy rozhodně měli v nemocnicích přemýšlet o tom, co servírují pacientům. Takovýto přístup lidem pomáhá do penálu 🙂 A rozhodně jim nijak neprospívá.

Jsem velmi tolerantní a tento článek píši proto, že jsem se rozhodla psát “Pravdu o všem”, ať je jakákoliv a recenze na nemocnici Motol bude znít následovně:

  1. Nemocnice je ve zbědovaném stavu.
  2. Úklid neodpovídá potřebám pacientů
  3. Přístup personálu ode mě dostal 2 černé puntíky za dvě nepříjemné a evidentně přetažené zdravotní sestry, které by přemýšlet o změně zaměstnání.
  4. Jídlo nepoživatelné a naprosto nevyhovující pro pacienty po operaci a těhotné matky.
  5. Podtrženo sečteno: Peníze za zdravotní asi mizí někde v černé díře a pacient je rád, když se dostane z nemocnice domů.

Samozřejmě nejsem “negouš”, ani pomstychtivá potvora, ale není mi jedno, jak se s lidmi zachází. Zvolila jsem si cestu pravdy a hodlám psát o všem, s čím se v životě setkám.

Nutno dodat, že tyto nepříjemné zkušenosti byly vyvažovány přítomností velmi příjemného a velmi pozitivně naladěného pana doktora, který pokaždé když přišel, byl milý a vždy mi podal ruku. Také jsem narazila i na pár příjemných sestřiček. Nevím, zda to bylo tím, že jsou o polovinu mladší, než sestry, které již za svůj život pomohly tisícům lidí a jsou svou prací vyčerpány. Víte, já je chápu. A nezlobím se na ně. Jsou unavené energiemi pacientů, kteří jsou nevděční a neustále si na něco stěžují. V tomto případě na nesmyslné a zbytečné věci, takže i pacienti jsou oříšek a sestřičky to s nimi nemají lehké. Dokáži se nacítit a pochopit je. Mě jejich přístup nevadil, neboť jsem vděčná a plná lásky, ale 14ti letá vyděšená slečna před těžkou operací vedle na lůžku tolik pochopení neměla. Měla strach a přístup personálu v ní zanechá hodně hluboké trauma, neboť se s tímto přístupem nedokázala vyrovnat.

Dostanete-li se do podobné situace, nenechte se odbýt. Víme-li, že jsme v pravdě a naše důvody jsou oprávněné, trvejme na nápravě. Jediný, kdo totiž může dosáhnout změny, jsme my sami a jsme i těmi, kdo si život po zásluze tvoří. Jednáme-li bez negací, vzteku, či agrese, ale přitom pevně, Vesmír nás vždy podpoří. On totiž čeká na impulz a jsme-li v pravdě a bez negativních emocí je vyslán správný podnět, pak zákon přitažlivosti, který zařídí pozitivní výsledek. Držím palce 🙂

Autor: Tina Energy®